Jsem flákač, ale to pro vás asi není žádná novinka. Měsíc jsem tady nic nenapsala, protože jsem filosofovala nad tím jestli tenhle blog s návštěvností dva lidi a počtem gramatických chyb větším než počet článků raději nesmazat. Nakonec jsem se usnesla nad tím, že mu udělím milost a budu dál zapatlavát už i tak přecapaný Internet dalšími výplody mé praštěné, bagrem přejeté, fantazie.
A co teda nového?
Bylo toho tolik, že na popisování těch událostí nebyl vůbec čas. Od doby, kdy jsem přidala poslední článek jsem se převážně učila a jakmile nastaly prázdniny měla jsem spoustu starostí se svým divadlem. I přes značné komplikace dopadlo všechnonakonec dobře. No a potom už jsem nastoupila do práce. O tom by se dalo taky psát klidně článek na stránku, ale který blázen by to četl? A minulý víkend jsme s kámoškou byly na dlouho očekávaném a vysněném Masters of Rock. Kdyby vás zajímalo, jak jsme si to tam užily, tak Ronny o tom napsala článeček ;) O tom jsem taky chtěla původně něco napsat, ale když jsem četla jak to kámoška výstižně popsala, tak už mě nenapadá nic dalšího a přece nebudu dávat na net stejný článek, akorát v mnohem horší kvalitě. Jediné co bych mohla popsat je jak se cítíte po čtyřdenní akci, kterou si chcete užít naplno, když musíte vstávat v šest do práce a tam hrát a předstírat jak jste v pohodě a plní energie. Ale to radši taky popisovat nebudu, protože rubriku horory tady ještě nemám...
Tak to jsem si oddychla, že ho nerušíš :) Skvělé.
Jinak Tvůj pohled na MOR by MĚ náhodou dost zajímal. A neříkej, že píšeš v hrozné kvalitě, náhodou při čtení Tvých článků se dost dobře pobavím. Třeba dnešní poslední věta nemá chybu ;)