Tahle básnička, je asi nejlepší co jsem kdy napsala a je o tom, jak se někdy lidé snaží být zoufale stejní a nevybočovat z řady. Chtěla jsem ji poslat do MF Dnes, ale nestihla jsem termín, bohužel Inspiraci nic takového, jako je čas nezajímá...
Společnosti vyvrženec
Jdu na výlet do dnešního světa,
nad branou mě nápis vítá,
po být sebou je naráz veta
,,Nech ať žije konformita!"
Přidávám se k stádu svého druhu,
co honosně lidem nazývá se,
dnes je módou točit se v kruhu,
v celé své stejnorodé kráse.
Vidím tváře, šaty i chování,
jak přes kopírák stvořené,
až v módě bude nicnedělání,
tak nejpíš všichni pomřeme.
Už sedám na kolotoč života,
jenom neztratit hlavu,
bez hlavy byl by člověk nicota
a vyčníval by z davu.
Mít na vše věci vlastní názory?
To naprosto zamítá se.
Mít kliky, když v módě jsou závory?
To bleskově potrestá se.
Když nebaví tě chodit v kruhu
a tak zkusíš radší čtverec,
prohlásí lid tvého druhu
,,Společnosti vyvrženec!"
Tak ta je vážně dobrá, kurník, žes ji tam neposlala :( Mohla jsem se chlubit, že mám kámošku slavnou básnířku xD
Né, jsi borka, nekecám ;)