close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2009

Virtualita

30. dubna 2009 v 23:59 | Den©za |  Přemýšlím...
Neberte te to, že jsem zaměřena proti počítačům.Vždyť právě teď u jednoho sedím xD Jenom si myslím, že by se nic nemělo přehánět...

Virtualita...virtuální realita...jiný svět...

...možná lepší svět. A možná taky ne. Možná jenom únik z opravdové reality.
Nelíbí se ti tvůj život? Proč nežiješ ten druhý - virtuální.Můžeš mít všechno na co si vzpomeneš. Můžeš se zapojit do secodlife, kde si vytvoříš sám sebe podle vlastních představ. Můžeš si tam dokonce koupit dům a provozovat obchod. Přes chat si najdeš virtuální přátele. Výběr je široký. Najdeš si jich spoustu. Budou si s tebou psát po ICQ nebo volat přes Skype. Nebo přes něco úplně jiného. Vždyť je to jedno. Výběr máš neomezený. Vždycky tu budou pro tebe, nikdy se nestane aby nebyl žádný z nich online. A když se s některým pohádáš stačí jedno kliknutí a kamarád je zdeletován. Jak prosté. Podobně si najdeš i lásku. Můžete si pak posílat *KISS* smajlíky.Nemusíš psát česky.Spoustu z tvých věrných přátel zaručeně potěší když zaCHneSh deLat chibi A pshaT JaQo EmO. Koneckonců tvý přátelé o sobě navzájem nevědí, takže před jedním můžeš předstírat, že jsi Emo a před druhým že jsi hoper. Nebo se stát superhrdinou. Můžeš si dělat co chceš. Za nic nemusíš brát zodpovědnost. Tlačítko "zpět" je tady plně funkční vždy pro tebe.

A pak jednoho krásného dne a zjistíš, že jsi za celý svůj život vlastně nic nedokázal. Žes ho proseděl u počítače a k lidem, kteří tě měli doopravdy rádi ses celou tu dobu točil zády.Že už vlastně neumíš ani normálně říct ahoj. Že už ani neumíš prožívat své vlastní emoce. Že nejsi superhrdina, který jedním kliknutím dokáže vše na světě. Nedokážeš nést odpovědnost naprosto za nic. Ani za sebe. Až při bouračce ve svém superrychlém autě, když umíráš, ti dojde tohle všechno a hlavně to, že tady žádné tlačítko "zpět" není...

A celý svět je velké divadlo jen...

30. dubna 2009 v 23:30 | Den©za |  Přemýšlím...
Sama nevím proč mě tak zajímá téma "hraní si na něco"...tohle už je druhý článek..tak doufám, že to nějak zkousnete.

A celý svět je velké divadlo jen...

Tahle věta mě napadla dnes, když jsem odpoledne trávila na zahradě se sekačkou( prostě typický inspirativní prostředí). A po celou dobu mého sekání mi vrtala hlavou.

Tahle věta, ať už její podstatu vyřknul kdokoliv a jakkoliv skrývá pravdivé jádro. Svět je prostě jedno velké divadlo a my jsme jeho herci. A jde jen o to, dobře uhrát svoji roli.
Každý má svoji hlavní a nejdůležitější roli, a to sám sebe. Roli jejímž je autorem, scénaristou režisérem, maskérem i kostymerém. A tahle role zahrnuje spoustu malých podroliček jako role dětí, rodičů, sourozenců, kamarádů...a tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Přes obrovské množství těchto roliček zůstáváme stále sami sebou, protože tyto role prostě nějakým způsobem patří do našeho JÁ.

Můžeme si namlouvat co chceme, ale občas každý z nás zatouží vyzkoušet něco nového. Novou roli, která se nám může zdát být zajímavější. Je to svým způsobem přetvářka, v takové situaci určitě nejsme zcela sami sebou, ale pokud se nám to nestává často je vše v pohodě.

Problém nastává, když se pro někoho jiné role stanou naprostou posedlostí. Takového člověka vlastně nikdo nezná, protože tak často mění své role a díky tomu ani sám neví kým je. Ztrácí identitu rychleji než si ji vůbec stačí vybudovat a už začíná pracovat na nové. Není to ten, co hledá sám sebe, je to ten, co sám sebe úmyslně zatracuje a hraje si na někoho kým není.

Někteří lidé hrají svoji roli, ale když se jim to hodí rychle na ni zapomenou, kvůli vlastnímu prospěchu. Šéf je ve skutečnosti docela milý člověk, ale aby vypadal důležitěji, řve v práci po zaměstnancích. Kluk nesnáší kytky a zamilované řečičky, ale protože chce okouzlit nějakou holku, bude si hrát na romantického Romea. Žena, která nenávidí děti, pracuje ve školství, aby měla peníze. Takových je spousta a spousta. Je to přetvářka a pokrytectví. Jenže nechováme se občas takhle my všichni? Neprcháme někdy před svojí vlastní rolí? A jde vůbec přežít v dnešní společnosti bez toho, aby člověk občas hrál jinou roli než svoji? Já věřím že jde, jenom je to strašně těžké...

Marnost marnivosti

26. dubna 2009 v 22:15 | Den©za |  Přemýšlím...

Super! Jde se na mejdan! Dámská jízda - pyžamová párty. Slečna A je celá natěšená, zbožňuje akce, zvlášť když tam budou její kámošky, které jsou stejně praštěné jako ona. Slečna B už vybírá doma to nejujetější pyžamo co má. Slečna C se nenechá zahanbit a bere si na sebe noční košilku s dětskou kresbou neuměle nakresleného slona. Slečna D si vezme pyžamo z minulého tisíciletí a přidá šílené růžové chlupaté papuče.
Na stole je plno občerstvení a holky se cpou co hrdlo ráčí.Každá si vezme na co má chuť. Chlebíčky, brambůrky, jahody se šlehačkou, gumové medvídky, koktejly...
A zábava se rozjíždí. Od začátku se pouští hudba všeho druhu. Holky se vrhají na plac a nadšeně předvádějí známé zpěváky, parodují tanec svých prarodičů a závodí o nejšílenější a nejoriginálnější choreografii. Nikde nejsou hranice. Prostě zábava, bláznění, sranda a "supr vodvaz"...

Bezva!Kluci pořádají karneval párty.Slečna A jde do půjčovny kostýmů. Musí vypadat co nejlíp, bude tam totiž kluk X - její tajný idol. Zkouší si kostým princezny, popové hvězdy, něžné víly i vášnivé břišní tanečnice. Pořád se jí něco nezdá a nepřipadá si dostatečně přitažlivá.Nakonec si obleče minimikro sukýnku a třpytivý top s výstřihem po pas.Slečna B si chce opatřit nějakou masku. Jde kolem koupelny a náhodou se zahlédne v zrcadle. Okamžitě ji začnou brát mdloby a začne hořekovat jak odporné má na obličeji akné. Zbytek dne stráví vytvářením několikavrstvého extra-mega krycího make-upu.Slečna C si nejprve chce taky zaopatřit nějaký kostým. Pak ale usoudí, že na tak obézní holku jako je ona, nikde nebudou žádný kostým mít.Slečna D doma sežene pár starých hader po babičce,rozcuchá si vlasy,nakreslí bradavici a oblékne se za čarodějku.A holky vymóděné jak na přehlídkové molo jdou na párty.
Občerstvení je super. Spousta jídla. Kluci jedí jakoby jim týden nikdo nic nedal.Holky sem tam něco uždíbnou.Slečna C má chuť na velký zákusek, ale nedá si ho, prtože by tím upoutala pozornost na to jak je tlustá a žravá.Holka D na to kašle a dá si to, na co má chuť.
Hudba hraje, ale tančit se nikdo neodváží.Až po chvíli začnou kluci převlečení za neandertálce poskakovat před krbem.Slečna D se k nim bleskově přidá.Blázní s klukama,užívá si párty a je naprosto sama sebou.Slečna C je neustále ve stresu a chodí se přepudrovávat na WC.Slečna A se snaží vymyslet taktiku jak sbalit mladého pana X...Holky se soustředí aby působily co nejlépe, ale ve skutečnosti se nudí..

Po skončení akce se kluci baví mezi sebou o holkách:
Kluk X :Já ty holky nechápu, pořád se jenom šminkujou, kolik času jim to zabere...
Kluk Y :Ale sranda s nima moc nebyla, ani netancovaly...pořád se jen upravovaly a civěly do zrcadla na chodbě...
Kluk X :A slečna A měla na sobě divný vohoz...nepochopil jsem jestli to mají být normální hadry nebo kostým prostitutky..
Kluk Y:Přišlo mi, že jsme se bavili jenom mi a slečna D...
Kluk X :Jo...s tou byla fakt sranda..ty její hlášky..a ten tanec afrického buvola...smíchy jsem se moh potrhat..

Zbytek večera kluci strávili probíráním slečny D, která se jim začla líbit. Holky konstatovaly jak nudná akce to byla..ale že možná se na ně kluk Y nebo kluk Z usmál...

Zabil z lásky

26. dubna 2009 v 21:16 | Den©za |  Troška poezie xD
Chodila po pláži,
sbírala oblázky,
zmírala zasněná
bolestí od lásky.

Do srdce noří se
krvavý nůž,
tohle nebude
ten pravý muž.

Cos mi to udělal,
ty jeden vrahu?
Odteď už jedině
po pomstě prahu!

Kdysi jsem bývala
tvoje nej holka,
a teď je ze mne jen
malá mrtvolka.

Proč jsi to udělal,
ty jeden dobytku?
Od tebe nepřijmu
ani pohřební kytku.

Fuj, co to provádíš,
neseš mě do lesa.
Tam je má budoucí
trvalá adresa.

Do černé zeminy
noří se rýč,
zabiješ, zakopeš
a jdeš si pryč.

Dopředu plánovals,
když byls mi přísahat:
,,Budu Tě lásko má,
do SMRTI milovat!"


Pro začátek pár keců...

26. dubna 2009 v 20:46 | Den©za |  Něco jako úvod...
Takže...teď se ode mě očekává, že tady budu psát sáhodlouhé eseje na téma, proč jsem si založila blog, jak jsem k tomu vůbec přišla apod.

Sorry( nebo naštěstí?) ode mě nic takového nečekejte, řeknu vám pouze to, že věci na těchhle stránkách vyplodil můj vlastní mozek a že nevím jak dlouho mi to psaní blogu vydrží...
Toť asi vše...